Sladkoslaná Provence ednou jsem četla gurmánské revue, kde psali, že gurmán, který se dívá na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky. Toto přirovnání mi utkvělo v hlavě, protože jsem mu nikdy nerozuměla, anebo ten, kdo ho psal, měl o prostituci naprosto zidealizované představy. Nicméně s první částí souhlasím a upřímně přiznávám, že jsem se nedávným pobytem ve Francii doslova projedla. Můj kamarád má totiž přímo v srdci Provence 300 let starý statek, kam jsem se po dlouhém zvažování (asi 2 minuty) rozhodla vydat. Vzhledem k tomu, že rád vaří, nakupuje a miluje víno, byla naše agenda jednoduchá. Hned z Marseille, kam jsem letěla díky nové přímé lince z Prahy, jsme vyrazili na drink do Aix en Provence, městečka, které pulzuje životem. Bary i restaurace jsou plné, houfy veselých studentů okupují zahrádky a lidé korzují ulicemi. O víkendu jsou tu také skvělé trhy, kde nakoupíte vše od ručně vyráběných levandulových mýdel přes med, nutno dodat, že úplně bílý a našlehaný jako sníh (nejlepší je levandulový), až po čerstvé kozí sýry a ústřice. Druhý den vyrážíme do blízkého městečka Malemort nakoupit čerstvé bagety, sýry a ovoce. Koupili jsme také králíka (lapin), kterého upravujeme podle receptu ze staré dětské kuchařky od Michaela Oliviera. Je to velmi snadný a výtečný recept, o který se s vámi prostě musím podělit. Králíka naporcujeme a potřeme omáčkou připravenou z francouzské hořčice, strouhanky a kapky olivového oleje. Potřeného králíka pečeme v troubě do růžova, na závěr podlijeme čerstvou smetanou, necháme chvilku odstát a servírujeme s čerstvou bagetou, rýží a hráškem, samozřejmě čerstvě vyloupaným, orestovaným se slaninou. Jako předkrm doporučuji artyčok. Těch mají na trhu mnoho druhů, my jsme zvolili malý pevný Violet de Provence. Jí se tak, že si pod talíř vložíte nůž tak, aby byl talíř lehce nahnutý, nalijete na něj lžičku francouzského dresinku a artyčoky v něm lehce máčíte. Teď mě napadá, že artyčok je jediné jídlo, po jehož konzumaci máte na talíři víc než předtím. Nezapomněli jsme ani na dezert – jahody se šlehačkou s rozdrobeným meringue na povrchu. To vše doplněné růžovým organickým vínem Venus z vinařství Pinchinat, jejichž víno lze koupit nově i v Praze, hurá… Jen doufám, že nebude stát pětkrát tolik. Tady stojí 5,70 €. S kapkou fialky Další den vyrážíme na oběd za Jean-Louisem Caussisem, majitelem Chateau de Cassis, který majestátní sídlo předělal na překrásný hotel, odkud koukáte na pláž a město. Společné setkání začínáme aperitivem, já na ledu podávaným pastisem s kapkou mandlového sirupu zalitého ledovou vodou. Pohodový oběd zahajuje samotný šéfkuchař vysvětlením celého menu. Voňavé rajče plněné mozzarellou di Bufala Campana s plátkem opečeného prosciutta plněného rattatouille a salátkem jako předkrm. Následuje doráda s celerovo-bramborovou kaší a restovanou zeleninou. Pak brie a nakonec opět jahody, tentokrát v košíčku z teplého tenkého těsta, a lehce oslazená šlehačka s vanilkou z Madagaskaru. Pokud jste v Provence, nenechte si ujít víkendový ranní trh Les Halles v Avignonu. Mají otevřeno do 14 hodin a nejlepší je zajít si sem na oběd. Je tu bar, kde vše, co si tu koupíte, můžete sníst a oni vám k tomu nakombinují vína. Zaujalo mě suché bílé víno s kapkou organického fialkového sirupu, které lahodný mok proměnilo v úžasný výlet do dětství – vzpomínáte si na bonbony fialky? Po návratu z výletu nás čeká překvapení. Marocká hospodyně nám připravila k večeři výtečnou pastillu, tradiční berberské a marocké jídlo. Jedná se o komplikovaný masový koláč, tradičně z holubího masa, který kombinuje sladké a slané chuti. Je to velmi svěží kombinace vrstev těsta crep s pikantní masovou směsí, pomalu vařenou v bujonu s kořením, a křupavou vrstvou nastrouhaných a opečených mletých mandlí se skořicí a cukrem. Sladší tečku si lze představit jen těžko. n J Eva má práci snů. Létá po světě a testuje destinace. Její titul „concierge“ totiž znamená, že se stará o dovolené movitých klientů. Concierge J&T Eva Klejmová tentokrát píše o tom, proč se nedávným pobytem na jihu Francie projedla a trochu přejedla.
Sladkoslaná Provence ednou jsem četla gurmánské revue, kde psali, že gurmán, který se dívá na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky. Toto přirovnání mi utkvělo v hlavě, protože jsem mu nikdy nerozuměla, anebo ten, kdo ho psal, měl o prostituci naprosto zidealizované představy. Nicméně s první částí souhlasím a upřímně přiznávám, že jsem se nedávným pobytem ve Francii doslova projedla. Můj kamarád má totiž přímo v srdci Provence 300 let starý statek, kam jsem se po dlouhém zvažování (asi 2 minuty) rozhodla vydat. Vzhledem k tomu, že rád vaří, nakupuje a miluje víno, byla naše agenda jednoduchá. Hned z Marseille, kam jsem letěla díky nové přímé lince z Prahy, jsme vyrazili na drink do Aix en Provence, městečka, které pulzuje životem. Bary i restaurace jsou plné, houfy veselých studentů okupují zahrádky a lidé korzují ulicemi. O víkendu jsou tu také skvělé trhy, kde nakoupíte vše od ručně vyráběných levandulových mýdel přes med, nutno dodat, že úplně bílý a našlehaný jako sníh (nejlepší je levandulový), až po čerstvé kozí sýry a ústřice. Druhý den vyrážíme do blízkého městečka Malemort nakoupit čerstvé bagety, sýry a ovoce. Koupili jsme také králíka (lapin), kterého upravujeme podle receptu ze staré dětské kuchařky od Michaela Oliviera. Je to velmi snadný a výtečný recept, o který se s vámi prostě musím podělit. Králíka naporcujeme a potřeme omáčkou připravenou z francouzské hořčice, strouhanky a kapky olivového oleje. Potřeného králíka pečeme v troubě do růžova, na závěr podlijeme čerstvou smetanou, necháme chvilku odstát a servírujeme s čerstvou bagetou, rýží a hráškem, samozřejmě čerstvě vyloupaným, orestovaným se slaninou. Jako předkrm doporučuji artyčok. Těch mají na trhu mnoho druhů, my jsme zvolili malý pevný Violet de Provence. Jí se tak, že si pod talíř vložíte nůž tak, aby byl talíř lehce nahnutý, nalijete na něj lžičku francouzského dresinku a artyčoky v něm lehce máčíte. Teď mě napadá, že artyčok je jediné jídlo, po jehož konzumaci máte na talíři víc než předtím. Nezapomněli jsme ani na dezert – jahody se šlehačkou s rozdrobeným meringue na povrchu. To vše doplněné růžovým organickým vínem Venus z vinařství Pinchinat, jejichž víno lze koupit nově i v Praze, hurá… Jen doufám, že nebude stát pětkrát tolik. Tady stojí 5,70 €. S kapkou fialky Další den vyrážíme na oběd za Jean-Louisem Caussisem, majitelem Chateau de Cassis, který majestátní sídlo předělal na překrásný hotel, odkud koukáte na pláž a město. Společné setkání začínáme aperitivem, já na ledu podávaným pastisem s kapkou mandlového sirupu zalitého ledovou vodou. Pohodový oběd zahajuje samotný šéfkuchař vysvětlením celého menu. Voňavé rajče plněné mozzarellou di Bufala Campana s plátkem opečeného prosciutta plněného rattatouille a salátkem jako předkrm. Následuje doráda s celerovo-bramborovou kaší a restovanou zeleninou. Pak brie a nakonec opět jahody, tentokrát v košíčku z teplého tenkého těsta, a lehce oslazená šlehačka s vanilkou z Madagaskaru. Pokud jste v Provence, nenechte si ujít víkendový ranní trh Les Halles v Avignonu. Mají otevřeno do 14 hodin a nejlepší je zajít si sem na oběd. Je tu bar, kde vše, co si tu koupíte, můžete sníst a oni vám k tomu nakombinují vína. Zaujalo mě suché bílé víno s kapkou organického fialkového sirupu, které lahodný mok proměnilo v úžasný výlet do dětství – vzpomínáte si na bonbony fialky? Po návratu z výletu nás čeká překvapení. Marocká hospodyně nám připravila k večeři výtečnou pastillu, tradiční berberské a marocké jídlo. Jedná se o komplikovaný masový koláč, tradičně z holubího masa, který kombinuje sladké a slané chuti. Je to velmi svěží kombinace vrstev těsta crep s pikantní masovou směsí, pomalu vařenou v bujonu s kořením, a křupavou vrstvou nastrouhaných a opečených mletých mandlí se skořicí a cukrem. Sladší tečku si lze představit jen těžko. n J Eva má práci snů. Létá po světě a testuje destinace. Její titul „concierge“ totiž znamená, že se stará o dovolené movitých klientů. Concierge J&T Eva Klejmová tentokrát píše o tom, proč se nedávným pobytem na jihu Francie projedla a trochu přejedla.